ROZHOVOR | LUCIE TOBOLKOVÁ: Den, kdy se člověk nenaučí něco nového, je ztracený den

Zajímá tě, co to obnáší, finančně řídit úspěšnou společnost na výrobu oříškových krémů? ‚Velká zodpovědnost, ale taky skvělý pocit, když se mi podaří něco zautomatizovat a posunout dál.‘ Zpovídali jsme naši finanční ředitelku Lucinku, která prozradila například i podle čeho se dá předvídat úspěch kampaní.

Luci, jaké to vlastně je, řídit to tady finančně?

Je s tím spojená velká zodpovědnost. Někdy jsem až sama nervózní, co všechno člověk musí hlídat a stihnout, a co je spojené s tím, aby společnost fungovala a koloběh cash flow navazoval. Nejsem finančník, vystudovala jsem řízení firmy na stavební fakultě ČVUT, což je nám celkem podobné svými vzorci fungování, nákladovou strukturou, cenotvorbou a tak. Nerada dělám rutinní práci, i když to k této profesi do jisté míry patří. Snažím se každý den něco vylepšovat a automatizovat. Do práce vždycky chodím s myšlenkou, co bych mohla posunout a zefektivnit, abych se mohla věnovat dalším věcem. A z toho mám dobrý pocit, když vidím, že se to každý den někam posouvá.

Sice jsi vystudovala něco jiného, ale finance tě tedy zajímaly vždycky?

Ano, je to tak. Dostala jsem se k tomu přes partnera, který potřeboval pomoci na této pozici, sám se raději věnuje obchodu a marketingu. Tak jsme se domluvili, že to zkusíme a funguje to. (pozn. Lucinka je partnerkou Alexe Koníčka, zakladatele BIG BOYe)

Čemu ses věnovala, než jsi začala pracovat pro BIG BOYe?

Řídila jsem stavební projekty bytových domů ve stavební společnosti a potom byla na mateřské, kde jsem měla ještě pár svých malých stavebních projektů v podobě rekonstrukcí a spekulací s nemovitostmi. V BIG BOYi jsem působila už předtím, než jsem se tady začala starat o finance. Když se naše výrobna přestěhovala do Štěrbohol z menších prostor. Byla to prázdná skladová hala a čekala nás velká rekonstrukce, na kterou jsem díky svým předchozím zkušenostem mohla vytvořit projektovou dokumentaci a odřídit stavbu. Zajistila jsem celou výrobu, přilehlé prostory, kanceláře, regálové systémy… a pak to nějak plynule přešlo z řešení stavebních činností k financím.

Popsala bys nám, co dělá v každodenním pracovním životě finanční ředitelka BIG BOYe? Co je součástí tvé agendy a jestli máš nějakou svou rutinu?

Ráno přijdu a dám si kafe. Občas už je to třetí ten den. Jsem určitě kafař, ale když těch káv je někdy moc, tak si ráda dám i čaj. Sednu si k počítači a řeším finanční plány společnosti, cash flow, smlouvy, emailovou komunikaci. Dělám faktury, platby, zabývám se budgety, náklady, plnění plánu, propojení ERP na různé softwary, reporty. Kontroluji, jestli jsme nepřesáhli náklady, které máme dané v rámci plánu.

Jak moc těžká je tvorba takového plánu?

No, ten plán není zase tak jednoduché vytvořit, trvalo mi to určitě pár měsíců. Důležitá je práce s cenotvorbou, historickými daty a plánem obratu, ze kterého vychází plán nákladů. Když jsem do BIG BOYe nastupovala, cenotvorba se řešila okrajově. Začala jsem to stavit celé od píky, počítat cenu práce na jednotlivých produktech, prošla celým procesem, co kolik stojí – suroviny a odpisy produktů, režie. Z toho vznikla obrovská tabulka, která je spojena s účetním programem a určuje ceny produktů. Samozřejmě se neustále mění podle toho, za kolik nakupujeme. Je to skvělý nástroj, který nám věci

usnadnil. Řeším také nové BI (business intelligence), což je vizualizace účetních dat z Pohody a jiných externích zdrojů. Na grafech a datech hned vidíme, na čem jsme, a dokážeme se podle toho rozhodovat, jak na poli financí, obchodním oddělení nebo na provozu. To je stále ve fázi vývoje.

Wow, to je celkem velký posun. Zní to jako skvělý inovativní nástroj.

Jsem za to moc ráda. Předtím se to všechno počítalo zvlášť. Výpočtem jsem se dostali k nějaké hodnotě, se kterou jsem mohla pracovat. Chtěla bych, aby bylo vše jasné, transparentní a řiditelné pohledem do BI. Což šetří čas nám všem. Nejsem sice vyučená analytikem, ale strašně mě to baví.

Přináší tato pozice nějaké každodenní výzvy?

Nevlastní táta mi řekl v pubertě takovou věc, než jsem šla na vysokou. Dodnes si ji pamatuji. ‚Každý den, v němž se člověk něco nenaučí a nijak se neposune, je pro něj ztracený den.‘ Snažím se tím řídit. Samozřejmě se starám i o agendu, která je rutinní, ale jsem vždycky moc ráda, když mohu s něčím hnout.

Chodíš sem ráda? Co tě na této práci nejvíc baví?

Náš kolektiv, který tady máme, je strašně fajn. Je to banda mladých lidí a všichni jsme kamarádi i mimo práci. Dřív jsem často pracovala z domova, ale teď se mi ani moc nechce. I když jsem celý zaseklá v tabulkách a člověk třeba jen s někým popovídá u oběda nebo u kávovaru, tak je ten den hned příjemnější. Máme tu super prostředí.

Jakou strategii nejčastěji volíš a co zohledňuješ při plánování budgetu?

Směr určuje náš plán, který sestavujeme dopředu. Řídíme se kvartálním i ročním plánem. Sedneme si na poradu a řekneme si, co nás čeká za kampaně. Zohledníme náklady a sezónnost, každý kvartál je jiný. Léto je pomalejší a pak to graduje k Vánocům, podle čehož se chováme. Naše strategie je spíše plánovat dlouhodobě. Firma vyrostla rychle a snažíme se, aby se posouvala uvnitř. Soustředíme se spíše na optimalizaci nákladů a ziskovost než na obrat. Do plnění plánu vstupuje spoustu proměnných, třeba i počasí. V teplých měsících musíme reagovat na to, že nám některé produkty degradují a kampaně se tomu uzpůsobují. Také se někdy stane, že je marketingová kampaň mnohem úspěšnější, než očekáváme, a dojdou nám zásoby, na což teď už umíme rychle zareagovat.

Jaké vlastnosti by měla mít finanční ředitelka, aby si poradila s tímto charakterem práce?

Musí mít hnací motor a být schopna si určovat v rámci dne, co dělat dřív. Těch věcí je strašně moc. Prioritizace úkolů tak, aby nic důležitého nešlo do větší prodlevy. S tím pak souvisí i efektivita práce. Dál určitě analytické přemýšlení, což mě hodně učili ve škole. Také nějaká chuť vylepšovat procesy tak, aby člověk ušetřil práci sobě, případně kolegům a mohli jsme se věnovat jiným důležitým věcem.

A co asertivita?

Tu popravdě ani moc nepotřebuji. Když už řeším emailovou komunikaci, snažím se být vždycky příjemná. Věřím, že to je správná cesta. Když je člověk milý, tak práce je pro všechny kolem příjemnější a lidi si lépe vychází vstříc. Asertivní jsem jen tam, kde je to potřeba.

Prozradíš nějaký úspěch, na který jsi pyšná?

Asi ta nákladová tabulka a BI, které je zatím z části spuštěné. Jsem pyšná na náš výrobní prostor, který je myslím reprezentativní a nebojíme se sem nikoho pozvat a ukázat, kde a jak vše vyrábíme. Zároveň to umíme hezky prezentovat na sociálních sítích. Mám radost, když je vidět ten celkový posun z ‚finančního neřízení‘ ke kompletním přehledům nákladů.

Děláš si to-do listy? Pokud ano, tak raději elektronicky nebo máš klasický papírový notýsek?

Mám několik metod. V emailu si připínám na lišty úkoly. Pak mám takový úkolníček, který jsem si zkoušela dělat i v telefonu, ale nevyhovuje mi to. Ve finále mi nejlíp funguje notýsek a propiska. Udělám si k úkolu čtvereček, který zaškrtnu, když je hotovo. Pak je to taková ta klasika, že něco nestihneš a přepisuješ si to na další den nebo i týden. To asi známe všichni.

Dá se v takovém podnikání vůbec nějak předvídat na základě událostí, trendů?

Do jisté míry se řídíme minulým obdobím. Ten vývoj roku má nějaký trend, který je pořád stejný. Potom jsou tady situace jako covid, kdy člověk nevěděl, co se z toho vyvrbí. Pro nás nebo obecně pro online svět to byla ale spíše příležitost k růstu a dařilo se nám. Všichni byli doma a nakupovali dobroty, aby si zpříjemnili home office.

Jaký je postup, když se rozhodnete, že koupíte nový výrobní stroj? Co to pro tebe znamená?

Řeším, jestli je ten výrobní stroj přímo nějaká nová výrobní technologie, kterou zavádíme nebo jestli to je čistě zefektivnění stávající výroby. Určitě počítám návratnost nebo o kolik je mi v přepočtu ten stroj schopný výrobu zefektivnit a jestli to za to stojí. Pokud vyvíjíme něco zcela nového, tak je to jiná, a je to trošku krok do neznáma a je potřeba čas, abychom se s tím naučili pracovat. Návratnost může být delší.

Jak si udržuješ zdravou pracovní motivaci?

To pro mě souvisí s tím posunováním věcí. Motivuju se tím, kam až se firma může dostat.

Jaké triky se ti v práci osvědčily, co ti třeba usnadňuje práci?

Každodenní práci mi jednoznačně usnadňuje MAC. Dřív jsem jela na Windows. Dalším takovým hackem je BI.

Sama ujíždíš na BIG BOY krémech? Který ti jede nejvíc?

Mám jich doma strašně moc, moje děti to milují. Mám doma čisté krémy, které používám já, a sladší, které dávám dětem do kaše. Už to jím třeba 5 let každý den, a ještě se mi to neojedlo. Nejradši mám mandlový super smooth a momentálně nový White nougat, ten je taky super!

V čem podle tebe spočívá přidaná hodnota BIG BOYe?

Ta originalita vývoje produktů. Spoustu našich produktů se stalo trendem. Ať už třeba BIG Bueno, které už můžeme vidět na mnoha pultech konkurence. Přidaná hodnota jsou hlavně kvalitní suroviny. Když ochutnám konkurenční produkty, které se třeba snaží udělat stejnou příchuť, cítím tam ten rozdíl. Nejsou to prostě kvalitní oříšky. Jím to každý den a je to znát.

Tak to jsi pravý BIG BOY fajnšmekr!

Lucinko, moc děkujeme za rozhovor! Hodně štěstí s dalším posunováním společnosti dál nejen ve finančních ohledech! Ať tě to stále baví!