Vladyslav Bedrych: Každý den se učíme a posouváme dál

Vytvořeno06.05.2021

V gastronomii skončil dva měsíce před vypuknutím koronakrize. Řízení provozu v pražské restauraci ho nenaplňovalo, a tak se rozhodl dát výpověď, aniž by věděl, co bude dělat dál. Hledání netrvalo dlouho a Vladyslav díky svému koníčku dostal nabídku a nastoupil do Big Boye.

Vlade, do Big Boye jsi se dostal přes kulturistiku. Jak přesně tě sem osud zavedl? 

Připravoval jsem se na závody a hledal jsem někoho, kdo mě posune dál. Šel jsem rovnou za ikonou české kulturistiky Tomášem Burešem (spolumajitel Big Boye), který mě začal trénovat. Na prvním tréninku se mě zeptal, co dělám. Zrovna jsem byl ve výpovědní lhůtě a Tomáš mi nabídl, abych vyzkoušel pohovor do Big Boye. Ani ve snu mě nenapadlo, jak dokonale vše může dopadnout. Stal jsem se manažerem výroby, což je práce, která mě nesmírně baví a naplňuje. Za to jsem Tomášovi velice vděčný.

Přejít z řízení provozu restaurace na řízení výroby je velký skok. Jak rychle jsi se v novém oboru zorientoval?

Mám vystudovanou vysokou školu a titul Mgr. v oblasti gastronomie, výroby a průmyslu a řízení personálu, takže jsem se musel zorientovat jen ve výrobních strojích a procesech, ale jinak je mi potravinářství velmi blízké.

Co všechno obnáší tvoje pozice?

Mám na starost nejen vedení výroby, ale i lepení a balení. Zodpovídám za vývoj a kvalitu výrobků.

Jak vypadá tvůj typický pracovní den?

Takový neexistuje. Každý den řeším něco jiného. Ráno většinou odbavuji emaily, plánuji výrobu a zadávám úkoly podle priorit. Během dne mám porady a mezitím průběžně kontroluji, zda výroba běží podle plánu. Pokud neběží, musím to okamžitě řešit se skladem a expedicí.

Jak se změnila tvoje práce a pracovní povinnosti s tím, jak se firma rozrostla?

Když jsem před více než rokem do Big Boye nastoupil, pracovalo tu nastálo 5 lidí. Dostal jsem na starost 2 brigádníky, v současné době řídím 35 zaměstnanců. Neobešel bych se bez schopných a spolehlivých vedoucích, kteří mi pomáhají práci organizovat.

Co považuješ na svém zaměstnání za největší výzvu?

Mou největší výzvou je motivovat lidi, aby se nebáli vystoupit ze zajetých kolejí, uměli se podívat na problém i z jiné perspektivy, rostli a dosahovali co nejlepších výsledků. Snaha a iniciativa jsou velmi důležité, i když s sebou občas nesou nezdary. Někdy je potřeba udělat chyby a umět se z nich poučit, abychom se posunuli dál.

Jakým způsobem na tom pracuješ?

Pravidelně se potkávám s celým týmem na poradě, kde řešíme vše od organizačních věcí, přes spokojenost ve firmě až po náš výkon. Osobní a přímá komunikace nám pomáhá budovat pevný vztah, navzájem se motivovat a dávat si feedback. Během týdne si najdu čas a popovídám si s většinou zaměstnanců zvlášť, abych věděl, jak se maji, jestli je něco netrápí a jak jsou spokojeni.

Jak udržuješ balanc mezi empatií k zaměstnancům a probyznysovým myšlením?

Funguju na principu cukru a biče. Snažím se být maximálně otevřený a se všemi dobře vycházet. Na druhou stranu ale vyžaduju, aby lidé svou práci dělali dobře.

Představ si, že Big Boye vůbec neznám. Co bys mi o něm řekl? Jak bys mi ho představil?

Je to mladá ambiciózní firma, která se jen tak před něčím nezastaví. Najdeš tu lidi, kteří táhnou za jeden provaz, vědí co chtějí a snaží se firmu i sami sebe posouvat stále dopředu. Ani já už nejsem ten týpek, který sem před rokem a čtvrt nastoupil. Cítím ohromnou radost a motivaci, když vidím, jak zákazníci naše výrobky zbožňují. Myslím, že to je hlavní motor, který nás všechny žene dál.

Kde vidíš Big Boye za 5 let?

Za 5 let budeme světová jednička, to mi věř :)

Co máš od Big Boye nejradši?

Jelikož sportuju a závodím, mám nejraději krémy Grand Zero. Jsou univerzální a můžu je používat jak v přípravě, tak i v obyčejném období, protože neobsahují přidaný cukr. Přidávám si je ráno do vloček a večer do tvarohu. Grand Zero mi pomáhá udržet si balanc nejen fyzicky, ale i psychicky, protože vím, že se dvakrát za den můžu těšit na nějakou sladkou odměnu. Když neřeším dietu, dávám si nejraději White Brownie a Slaný karamel.